Z předškoláka se stává školák
V září nastává v životě šestiletých dětí důležitá změna – mění se ve školáky a zůstanou jimi řadu let. Na úspěšném začátku velmi záleží. Zkušenosti z první třídy rozhodují často i o dalších školních letech a o vztahu dítěte ke škole vůbec. Aby byly první krůčky kluků a holčiček ve škole co možná nejsnazší, je třeba, aby už z domova přišli vybaveni určitými dovednostmi.
Dítě, které jde do první třídy, by mělo umět:
- správně vyslovovat všechny hlásky
- poslouchat pozorně pohádku nebo jiný text a zjednodušeně vyprávět obsah
- reagovat i na cizího dospělého, vyřídit jednoduchý vzkaz, obstarat jednoduchý nákup
- být schopné pracovat samostatně ve skupině dětí, jak je zvyklé v mateřské škole nebo zájmovém kroužku
- vydržet sedět nad zadaným úkolem alespoň 15 minut a být schopné práci dokončit
- recitovat básničku, zazpívat písničku
- vědět, jak se jmenuje, kde bydlí, kolik je mu let, znát dny v týdnu
- hrát jednoduché hry – domino, pexeso, člověče nezlob se, skládat puzzle
- počítat do pěti
- držet správně tužku mezi palcem a ukazováčkem, aby konec tužky mířil k rameni, netlačit, kreslit tak, aby tužka lehce klouzala po papíře
- vystřihovat jednoduché tvary
- pozdravit, poprosit, poděkovat
- poznat sluchem první a poslední hlásku ve slově
- být samostatné v oblékání, umět si zapnout knoflíky, zavázat tkaničky, samostatně dodržovat hygienu, umýt si ruce, samostatně se najíst příborem
- být dost velké, aby uneslo tašku, která i v první třídě může vážit 3 – 4 kilogramy
Prvňáček potřebuje či má mít:
- nárok na vhodný denní režim, na uspořádání dne tak, aby byl mimo domov co nejméně (například nemusel chodit ráno do družiny), měl čas na odpočinek, hru a pobyt venku
- možnost psát úkoly odpoledne co nejdříve a v první třídě se nezabývat školními věcmi déle než 30 minut
- rodiče by mu měli zajistit a obstarat všechny věci, které škola vyžaduje, aby se nedostali do zbytečných těžkostí či nepříjemných pocitů, pokud mu něco chybí
- pěkný pracovní koutek včetně psacího stolečku a místa na školní věci
- právo na klid při ranním vypravování, aby šel do školy dobře naladěný
- na své vlastní tempo, neměl by slyšet slovo „dělej rychle“
- povzbuzovat a chválit, i když rodič třeba není se všemi jeho výsledky spokojen
- alespoň v první třídě pomoc rodičů při vypracování domácích úkolů
- rodiče ho první den do školy doprovodí, dle volby stráví čas ve třídě nebo počkají před školou, slavnostně ho obléknou, popřípadě vyfotografují či natočí pomocí kamery, připraví dobrý oběd nebo večeři
- dítě ocení, když si rodiče uvědomí, že škola není to jediné a nejhlavnější, že je řada dalších činností, které může dítě dělat a být v nich úspěšné
Desatero pro prvňáčky
1) Prvňáček zná svoje jméno a příjmení, ví, jak se jmenují rodiče.
2) Umí se obléknout i převléknout do cvičebního úboru, a to tak rychle, aby nikdo z jeho kamarádů nemusel na něj čekat. Umí si zavázat tkaničky.
3) Umí si uklidit knížky, pastelky i malovat barvami.
4) Dovede kreslit tužkou a pastelkami i malovat barvami.
5) Pozná barvu červenou, modrou, zelenou, žlutou, hnědou a černou.
6) Umí vystřihnout obrázek nůžkami.
7) Dovede si připravit svačinku na ubrousek a po jídle si umýt ruce.
8) Dovede poslouchat maminčino vyprávění se zájmem a v klidu.
9) Televizní pohádky, filmy a písničky pozorně sleduje a povídá si o nich s rodiči.
10) Do aktovky si sám uloží věci, a to tam, kam patří.
Desatero pro rodiče
1) Každý den kontrolují aktovku za přítomnosti svého prvňáčka.
2) Každý den ostrouhají tužky. Dítě jich má mí v zásobě několik.
3) Pomáhají dítěti v přípravě školních pomůcek za jeho přítomnosti, společně je dávají do aktovky.
4) Školní pomůcky koupí raději až po poradě s vyučujícím.
5) Přípravu na vyučování rozdělí dítěti na kratší časové intervaly, nejlépe dvakrát 15 minut.
6) Příprava na vyučování by měla probíhat v klidném a příjemném prostředí, aby se dítě mohlo soustředit na svou práci.
7) Příprava na vyučování má být pravidelná, aby si dítě upevnilo pracovní návyky.
8) V klidu si povídají s dítětem o tom, co prožilo ve škole, snaží se odpovědět na jeho dotazy.
9) O společných kulturních zážitcích (rozhlas, televize, kino, divadlo, koncerty) si s dítětem vypráví, snaží se mu vysvětlit, čemu nerozumělo.
10) Své dítě pohladí a pochválí za drobné úspěchy. Snaží se nezlobit se, když se mu ve škole něco nedaří.
.jpg)
.jpg)
