Školní řád

 

     Školní řád je vypracován na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon),

 § 30  a vyhlášky  MŠMT  ČR  o základním vzdělávání  ze dne 18 .1. 2005. Aby u žáků bylo dosaženo co nejlepších výsledků ve vzdělávání a výchově, je potřeba bezpodmínečně respe-

ktovat a dodržovat níže uvedená pravidla.   

 

Práva žáků

 

1. Žák má právo na bezplatnou výchovu a vzdělávání ve smyslu vědeckého poznání a

v souladu se zásadami vlastenectví,humanity a demokracie v rámci vzdělávacího programu, který škola zvolila.

      2.   Žák má právo na bezplatné zapůjčení učebnic a učebních textů uvedených v seznamu MŠMT ČR.

     3.   Žák i rodič mají právo na poradenskou službu v oblasti výchovného poradenství.

    4.   Žák má právo zúčastňovat se činnosti třídní nebo školní samosprávy a podávat náměty a připomínky ke zlepšení její práce.

   5.   Žák má právo zúčastňovat se akcí organizovaných školou za podmínky, že bude dbát všech pokynů organizátora a pokynů k zajištění BOZP a PO.

  6.   Žák má právo využívat všechny prostory školy a školního areálu v souladu s pokyny třídních nebo dozírajících učitelů a v souladu s provozními směrnicemi školy.

  7.  Žák má právo po dohodě s vyučujícím příslušného předmětu vyžádat si dodatečnou konzultaci k doplnění či procvičení učiva.

 

   8.  Žák má právo přihlásit se do jakéhokoli nepovinného předmětu nebo zájmového kroužku,

nabízeného školou.

9.      Žák má právo na respektování své osobnosti.

Práva zákonných zástupců

 

1. Rodič nebo zák. zástupce žáka (dále jen rodič) má právo si pro své dítě vybrat školu 

v  souladu s vyhláškou obce o stanovení spádových obvodů s přihlédnutím k případným alternativním vzdělávacím programům a v souladu s možností školy žáka přijmout za do-držení pedagogických, hygienických, ekonomických a prostorových podmínek školy.

1. Rodič má právo na základě doporučení odborného lékaře a PPP  požádat o odložení

povinné školní docházky nebo o dodatečné odložení škol. docházky. Tato žádost musí být podána písemně a její nedílnou součástí je vyjádření odborného lékaře a doporučující  posou-

zení příslušného školského poradenského zařízení.

     3.   Rodič žáka s prokázanou vývojovou poruchou má právo  požádat o slovní hodnocení.

O použití tohoto slovního hodnocení rozhodne ředitel školy.

   4.   Rodič mimořádně nadaného a talentované žáka má právo požádat o  případně  přeřazení do vyššího ročníku. Součástí žádosti, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření škol-

ského poradenského zařízení a registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost.

   5.  Rodič má právo požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka na konci 1. nebo 2.pololetí, má-li pochybnosti o správnosti klasifikace.Podrobnosti jsou uvedeny ve vnitřní směrnici o hodnocení a klasifikaci, která je nedílnou součástí tohoto školního řádu.

   6.  Rodič má právo být informován o prospěchu a chování svého dítěte způsobem, který určuje provozní směrnice školy a organizace školního roku.

   7.  Rodič má právo si po předcházející domluvě s třídním učitelem, vyučujícím příslušného předmětu nebo ředitelem školy vyžádat konzultační schůzku.

 

   8.  Rodič má právo podávat své připomínky a náměty ke zlepšení práce školy a podílet se

na zlepšování chodu školy.

 

   9.  Rodič má právo prostřednictvím třídních učitelů být informován o veškerém dění školy, které se bezprostředně vztahuje k jeho dítěti.

 

 10.  Rodiče i žák mají právo na svobodu projevu, při kterém musí respektovat právo a pověst jiných osob.

 11. Rodič žáka má právo volit a být volen do školské rady

 12. Rodiče mají právo na informace a poradenskou pomoc školy v záležitosti týkající se vzdělávání.

 

Povinnosti žáků

 

1.  Žák je povinen pravidelně a včas docházet do školy na základě rozvrhu hodin a pokynů vyučujících.

2.  Žák je povinen se ve škole chovat ukázněně, slušně a zdvořile ke všem zaměstnancům školy i ke svým spolužákům.

3.  Žák je povinen se svědomitě připravovat na vyučování písemnou i ústní formou. Na vy-učovací hodinu musí mít připravené veškeré pomůcky, učebnice, učební texty, sešity a ostatní potřeby.

4.  Ve škole žák pracuje s plným zaujetím, není sobecký, pomáhá spolužákům, kteří  pomoc potřebují.

5.  Ve škole i mimo školu se žák chová, jedná a vystupuje tak, aby dělal čest svému jménu i jménu svých rodičů, chrání dobrou pověst své školy i své země, dbá na to, aby se za své činy nikdy nemusel stydět ani před sebou samým.

6.  Žák je povinen dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpeč-

nosti, s nimiž byl seznámen.

7.  Žák je povinen chránit zdraví své i zdraví svých spolužáků. Ve škole i v areálu školy je zakázáno kouření, pití alkoholických nápojů, nošení, držení, distribuce a zneužívání návyko-vých látek.Porušení tohoto zákazu bude klasifikováno jako hrubý přestupek.V zájmu svého zdravého vývoje žáci neporušují tento zákaz ani  mimo školu.

8.  Žák je povinen šetrně zacházet s učebnicemi a školními potřebami, které mu byly bez-platně zapůjčeny, své místo ve třídě udržuje v pořádku, chrání podle svých možností majetek školy.

V případě svévolného a prokázaného poškození majetku školy, případně poškození z nedba-losti, je povinen škodu prostřednictvím svých rodičů nahradit. Se stejnou důsledností pečuje i o své osobní věci. Žák je povinen oznámit poškození majetku školy i jinými osobami, pokud se o takové události dozví, případně je jí přítomen.

9.  Žák je povinen chránit své osobní věci a zamezit jejich odcizení (všechny věci musí být

podepsán). Mobilní telefon a cenné věci nejsou pro vzdělávání nezbytné, proto je do školy nenosí. Pokud tak učiní, odevzdá je třídnímu učiteli k uzamčení na stanovené místo.

 

 

10.  Žák je povinen plnit pokyny  pedagogických  pracovníků školy v souladu s právními předpisy, školním řádem a vnitřními směrnicemi školy.

Povinnosti zákonných zástupců

 

1.  Zajistit, aby žák docházel řádně do školy.

2.  Na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se  

vzdělávání a výchovy dítěte.

3.  Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.

4.  Oznámit důvody nepřítomnosti dítěte ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Písemně je doložit nejpozději v den opětovného nástupu dítěte

do školy. Nedoložená absence žáka bude vykazována jako neomluvená.

5.  Žák může být  z vyučování uvolněn na základě písemné žádosti rodičů. Rodiče si dítě osobně ve škole převezmou. Ve výjimečných případech na písemnou žádost rodičů, může být dítě propuštěno samotné. V takovém případě berou na sebe rodiče odpovědnost za jeho bezpečnost a zdraví.

6.  Oznamovat škole údaje podle §28 odst. 2  školského zákona (školní matrika – jméno, příjmení, rodné číslo, státní občanství, místo trvalého pobytu, údaje o předchozím vzdělávání, údaje o zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích, jméno příjmení zákon. zástupce, místo trvalého pobytu, telefonní číslo …)

Povinnosti školy

 

1. Zabezpečit výuku a výchovu v rozsahu obecně závazných právních předpisů v oblasti ZŠ   

     pro povinnou školní docházku

2. Podporovat zdravý tělesný, psychický a sociální vývoj dítěte a přispívat ke zvýšení sociál-

    ně kulturní úrovně dětí.

3. Bez zbytečného odkladu podat informaci zákonnému zástupci, pokud dítě oznámí vyučují-

     címu, že je zraněný. Zároveň vyučující podá hlášení o vzniklém úrazu, případně zabezpe-

     čí lékařské ošetření.

Organizace provozu školy je stanovena v provozní směrnici, která je přílohou č. 1 tohoto školního řádu.

Klasifikační řád je samostatnou přílohou školního řádku (příloha č. 2).

Práva a povinnosti zaměstnanců školy jsou stanoveny v pracovním řádu, v organizačním řádu a v provozních směrnicích, které jsou uloženy u ředitele školy a rodičovská veřejnost má prá- vo kdykoli požádat o zapůjčení.

Provozní směrnice školy:

I. Povinnosti žáků

a) Příchod do školy a příprava na vyučování

1.         Žák přichází do školy tak, aby v 7,45 hod. byl před školní budovou, která se v tuto         dobu otevírá.

2.         Do budovy vcházejí žáci  hlavním vchodem , v určených šatnách se přezují a čistou        chodbou odejdou do svých tříd. Žáci se přezouvají do obuvi pro ně zdravotně vhodné   (vzdušná, pevná s podpatkem), která zároveň vyhovuje provozním podmínkám školy        (bez černé podešve). K přezutí nepoužívají obuv určenou ke sportovní nebo turistické            činnosti. Svrchní oblečení ukládají do šaten, nepřinášejí je do tříd nebo učeben.

3.         Všichni žáci musí být ve třídách nejpozději 5 min. před zahájením vyučování. Ranní       vyučování začíná  v 8,00 hodin.

4.         Ve třídě se žáci připraví na vyuč. hodinu, hned po prvním zvonění zaujmou svá místa.    Po zvonění na hodinu očekávají příchod učitele. Žáci, kteří nejsou připravení, se na

            začátku hodiny omluví.

5.        Jmenovaná služba, zajistí přípravu pomůcek a rozdání sešitů.

6.         V případě, že vyučující do 10 min. nepřijde do třídy, oznámí služba jeho nepřítom-      nost  řediteli školy.

6.         Školní budova se uzavírá  v 7,55 hod. – zodpovídá vyučující v přízemí.

b) Vyučování

1.         Na vyučování je žák řádně připraven, má všechny pomůcky, učebnice, sešity  a    vypracované úkoly.

2.         Při vyučování se žáci chovají tak, aby práci nenarušovali, ale svou aktivitou přispívali      k dobrým výsledkům vyučovací hodiny.

3.         Během vyučování žáci opouštějí třídu jen se souhlasem vyučujícího a jen ve výjimeč-      ných případech.

4.         Zameškané hodiny omlouvají rodiče, a to ihned telefonicky nebo nejpozději do 3 dnů     

            třídnímu učiteli. Po skončení nemoci omluví nepřítomnost řádně v ŽK.

            Žák je povinen si po návratu do školy v co nejkratší době dopsat zápisy v sešitech,          informovat se o úkolech. V individuální konzultaci, kterou si po dohodě s vyučujícím       může vyžádat,  zvládne učivo probrané v době jeho nepřítomnosti.

1. 5.           Žákovi, který úmyslně zameškal vyučování, anebo jehož rodiče (zákon. zástupci)

nejsou schopni věrohodným způsobem omluvit jeho nepřítomnost ve škole, budou

za takovouto nepřítomnost vykazovány neomluvené hodiny a tyto neomluvené hodi-

ny budou uvedeny na vysvědčení. Za neomluvené hodiny bude žák potrestán jedním

z výchovných opatření (důtka třídního učitele nebo ředitele školy) nebo sníženou

známkou z chování. O výši trestu rozhodne pedagogická rada na návrh třídního učitele po předchozím projednání s přihlédnutím k závažnosti provinění, možnosti nápravy žáka, stupni jeho duševního vývoje a k rodinnému prostředí, ve kterém žák vyrůstá.

6.         Své záležitosti s vyučujícími si vyřizují žáci zásadně mimo vyučovací hodinu a o tříd-

            nické hodině. Do ředitelny, sborovny a kabinetů vstupují žáci pouze na vyzvání.

 

7.         Opustit školní budovu v době vyučování je dovoleno pouze ve výjimečných případech

            a vždy s vědomím vyučujícího. K lékaři chodí žáci v době vyučování ve výjimečných     případech (úraz, písemné požádání rodičů, písemné předvolání).

 

8.         Uvolnění žáka na 1 den povoluje třídní učitel, na větší počet dnů ředitel školy, a to na    základě písemné žádosti rodičů.

 9.        Na konci každé vyučovací hodiny žáci třídu uklidí, na konci vyučování zvednou          židle na stolky a neponechávají v lavicích žádné věci.

 

c) Chování ve škole

 

1.         Žáci chodí do školy čistě, prostě a vhodně ustrojeni a upraveni bez jakýchkoli      výstředností.

2.         Žáci šetří zařízení školy a třídy včetně nábytku. Škodu způsobenou úmyslně nebo

            z nedbalosti jsou povinni uhradit.

3.         Žáci slušně zdraví každého učitele a správního zaměstnance školy i jídelny a všechny      dospělé osoby v areálu školy.

 

4.         Svou lavici, třídu, pracovnu, ale i chodby a toalety udržují žáci v náležitém pořádku.       Rozsvěcet a zhášet světla nebo manipulovat se žaluziemi mohou žáci jen na pokyn      učitele.

5.         Do školy žáci nenosí větší částky peněz, cenné předměty ani jiné předměty, které            nejsou k vyučování potřebné. Zvláště jsou zakázány předměty, jež mohou způsobit      zranění (ostré předměty, výbušné předměty). Všechny své věci mají řádně podepsané

            či označené.

 

1. 6.           Pokud si žák přinese do školy mobilní telefon, může jej používat pouze v době mimo

vyučování. V době vyučování a v době bezprostředně s vyučováním související musí

být mobilní telefon ve stavu „vypnuto“.

Pokud si žák chce telefon odložit, místo obvyklé pro jeho uložení  není  šatna.  Mobilní telefon si lze uložit k třídnímu učiteli nebo řediteli školy.

         

7.         Po skončení vyučování odcházejí žáci pod vedením učitele do šaten.

 

8.         Při odchodu ze školy nenechávají žáci v šatnách svoje osobní věci, ale odnášejí si je        domů.

9.         Žáci, kteří se stravují ve školní jídelně, dodržují stanovený řád a podřizují se pokynům    dozorujících nebo pracovnic kuchyně. Při opakované nebo hrubé nekázni, případně   krádeži, může být žák ze stravování vyloučen.

 

10.       O přestávkách se mohou žáci volně, ale ukázněně pohybovat v prostranství školní bu-

            dovy. Sami přecházejí do učebny, kde mají vyučovací hodinu. Do počítačové učebny

            nebo do jiných prostor mohou přecházet pouze se souhlasem nebo na příkaz učitele.

1. 11.              Sportovní aktivity o přestávkách vykonávají žáci jen za dozoru pověřeného učitele.

 

1. 12.              Žákům není dovoleno otevírat okna ve třídách, lézt do nich nebo se z nich vyklánět.

 

13.      Před školou se žáci chovají ukázněně a dodržují pravidla silničního provozu. Vozovku

             přecházejí pouze na vyznačených přechodech.

14.      Házet kameny a srážet plody kaštanů je z bezpečnostních důvodů přísně zakázáno.

1. 15.            Žáci se ke svým spolužákům chovají kamarádsky, přátelsky a ohleduplně. Neubližují

si a nemluví vulgárně. Jsou přátelští a navzájem si pomáhají.

16.     Dodržují bezpečnostní předpisy, zjistí-li jakoukoli závadu, která ohrožuje jejich bezpeč-

          nost, oznámí ji neprodleně TU nebo ŘŠ.

17.    Žák je povinen chránit si své zdraví i zdraví svých spolužáků. Proto jsou žákům zakázá-

         ny  veškeré činnosti, které jsou zdraví nebezpečné nebo škodlivé (kouření, pití alkoho-

         lických nápojů, požívání nebo nošení omamných látek, drog, ostrých a nebezpečných

         předmětů).

18.   Docházka a účast na vyučování nepovinných předmětů se stává   p o v i n n o u , pokud

        se žák dobrovolně na začátku roku na něj přihlásí.

19.  O případné nevolnosti či zdravotních obtížích neprodleně informují třídního učitele.

 

            předem upozornit. I v případě, že žáci dostanou volno uvnitř uzavřeného areálu, je

            pedagogický dozor povinen zajistit, aby žáci chodili pouze ve skupinách alespoň

            tříčlenných, musí  být řádně instruováni o tom, kde se smějí pohybovat, jak se

            dostanou na místo srazu a kde hledat v případě potřeby pomoc (policie, strážní orgány   objektu, místní rozhlas  apod.). V každém případě poskytuje pedagogický dozor a            především vedoucí exkurze osobní volno na vlastní odpovědnost.

II. Žákovská samospráva

 

1. 1.                  Žákovská samospráva je žákovským orgánem, který spolupracuje s vedením školy a

s třídními učiteli a je jimi na úrovni školy a třídy řízen.

2.         Složení třídní samosprávy záleží na dohodě TU a třídy.

3.         Školní samospráva je tvořena zástupci všech tříd. Každá třída má 1 – 2 své zástupce.

            Školní samospráva se schází pravidelně 1x za měsíc.

4.         Úkolem samosprávy je být prostředníkem mezi žáky, učiteli a vedením školy. Má            pomáhat se zajišťováním mimoškolních akcí, s dodržováním  Řádu školy a přinášet

            další vlastních nápady a požadavky na mimoškolní vyžití  našich žáků.

5.         Chod školní samosprávy sleduje a organizuje  ředitel školy.

III. Hodnocení a klasifikace žáka ZŠ

Úvod

     Nedílnou součástí výchovně vzdělávací činnosti základní školy je hodnocení a klasifikace žáků. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech
pro určitou indispozici.

     Hlavní zásadou hodnocení a klasifikace žáka je skutečnost, že učitel hodnotí vědomosti a dovednosti, tedy především to, co žák umí a nikoliv to, co žák neumí. Učitel posuzuje žákovy výkony komplexně v souladu se specifikou předmětu. Význam má i práce s chybou. Žák má právo udělat chybu s vědomím, že chybovat je normální.  Chyba a následná práce s ní je příležitost ke zlepšení. Skupinová práce se nehodnotí společnou známkou, ale jednotliví členové skupiny hodnotí sami sebe, svůj přínos pro skupinu, současně se hodnotí jednotliví členové vzájemně.

     Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každém hodnocení a klasifikaci žáka a prokazatelným způsobem průběžně informovat zákonného zástupce žáka.

Hodnocení žáka má mít motivační a diagnostickou funkci.

Způsob klasifikace

Klasifikace žáka:

1. klasifikačními stupni

 

1. slovním hodnocením

 

a)                  zejména u dětí se specifickými vývojovými poruchami učení podle Zákona č. 561/2004 Sb., a se souhlasem zákonného zástupce žáka a ředitele školy

b)                 u ostatních dětí lze této formy použít se souhlasem rodičů a ředitele školy ve všech předmětech, škola převede slovní hodnocení do klasifi-

            kace nebo klasifikaci do slovního  hodnocení v případě přestupu žáka

na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy
nebo zákonného zástupce

Neklasifikování žáka lez uskutečnit na základě správního rozhodnutí ředitele školy (kopie rozhodnutí musí být založena v katalogovém listu žáka).

Vzdělávání cizinců upravuje § 20 Školského zákona, jejich hodnocení v základních školách stanoví příslušný pokyn MŠMT.

Podklady pro hodnocení a klasifikaci

Vyučující získává podklady pro hodnocení a klasifikaci následujícími metodami:

1. soustavným diagnostickým pozorováním
2. soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
3. analýzou výsledků různých činností žáka
4. konzultacemi s ostatními učiteli
5. konzultacemi s pracovníky PPP a zdravotních služeb
6. rozhovorem se žákem a zákonnými zástupci
7. různými druhy zkoušek
8. didaktickými testy
9. kontrolními písemnými pracemi a praktickými činnostmi

 

Kritéria pro hodnocení a klasifikaci

Při hodnocení a klasifikaci dbáme na::

-          věkové zvláštnosti žáka

-          schopnosti a talent dítěte

-          problémy spojené s poruchami učení a chování

-          zdravotní stav dítěte a další indispozice

-          specifiku předmětu

-          posouzení komplexního výkonu žáka za celé klasifikační období

-          dodržování zásady, že výsledná známka není aritmetickým průměrem

-          přiměřenou náročnost ze strany učitele

-          takové formy zkoušení, ověřování vědomostí a dovedností i komunikace s dětmi, aby bylo vyloučeno stresování či  potrestání dětí

-          seznámení žáka s veškerými výsledky zkoušení, s možností nápravy chyb a příčinami špatných výsledků či omylů

Klasifikace prospěchu a zodpovědnost za hodnocení a klasifikaci

Klasifikace prospěchu

Prospěch ve vyučovacích předmětech je klasifikován:

a)      pěti stupni ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

b)      pěti stupni ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření a praktické- ho zaměstnání

Za hodnocení a klasifikaci žáka zodpovídá vyučující jednotlivých předmětů.

Slovní hodnocení

a)      ovládnutí předepsaného učiva

-          ovládá bezpečně

-          ovládá

-          v podstatě ovládá

-          ovládá se značnými mezerami

-          neovládá

b)      úroveň myšlení

-          pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

-          uvažuje celkem samostatně

-          menší samostatnost myšlení

-          nesamostatné myšlení

-          odpovídá nesprávně i na návodné otázky

c)      úroveň vyjadřování

-          výstižné, poměrně přesné

-          celkem výstižné

-          ne dost přesné

-          vyjadřuje se s potížemi

-          nesprávné i na návodné otázky

d)      úroveň aplikace vědomostí

-          spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

-          dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb

-          s pomocí učitele řeší úkoly, překonává potíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští

-          dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

-          praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

e)      píle a zájem o učení

-          aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

-          učí se svědomitě

-          k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

-          malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

-          pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Charakteristika stupňů prospěchu

1. Předměty s převahou teoretického zaměření

 

1. -  žák ovládá základní i rozšiřující učivo uceleně, přesně a úplně, pouze    

       s menšími nedostatky; získané vědomosti a znalosti dovede samostatně

       prakticky uplatňovat

2. – žák ovládá základní i rozšiřující učivo téměř úplně a přesně, je schopen

      samostatné práce a logického myšlení; projevují se nepřesnosti v ústním a 

      grafickém projevu i v praktické činnosti

 

3. -žák ovládá alespoň základní učivo téměř úplně, nedostatky při ústním a

      písemném projevu i praktických činnostech je schopen korigovat sám nebo

      za pomoci učitele, je schopen logického myšlení, i když se často mýlí

4. - žák má potíže se zvládnutím základního učiva, je odkázán na pomoc učitele, je

      nesamostatný, v logice myšlení se vyskytují závažné chyby, nedostatky

      v ústním a grafickém projevu i praktických činnostech napravuje pouze

      za spolupráce učitele

5. – žák neovládá základní učivo, má závažné nedostatky v ústním a písemném

       projevu i praktických činnostech, nemá snahu chyby a nedostatky odstranit ani

       za pomoci učitele

  2.  Předměty s převahou výchovného a praktického zaměření

 

            1. – žák   rozvíjí  své  osobní  předpoklady, je  velmi aktivní a samostatný, osvojené

                  vědomosti, dovednosti a návyky tvořivě aplikuje, projevuje se výrazný  zájem

                  o daný obor, případná absence talentu či jeho menší míra je nahrazena zájmem a

                  pílí

            2. – žák  je  v  činnostech aktivní,  tvořivý, převážně  samostatný,  rozvíjí  své 

                  přirozené schopnosti, nedostatek talentu  nahrazuje  pílí, snaží se o rozvoj své

                  osobnosti v  dané oblasti, ale nevyužívá všech svých možností, jeho vědomosti

                  a dovednosti mají občas chyby, umí je napravit

      3.- žák je v činnostech méně aktivní a tvořivý, jen minimálně rozvíjí své schopnosti,   

           úkoly řeší s chybami, je málo pohotový a samostatný, dovednosti aplikuje s pomo-

            cí učitele

      4.- žák je v činnostech převážně pasivní, nedostatečně rozvíjí své schopnosti, úkoly

            řeší s častými chybami, své minimální vědomosti a dovednosti aplikuje jen s vel-

            kou pomocí učitele, projevuje velmi malou snahu a zájem

       5.- žák je v činnostech pasivní, rozvoj jeho schopností je nedostatečný, své minimál-

             ně osvojení schopnosti a dovednosti nedovede aplikovat ani s pomocí učitele,

              neprojevuje snahu ani zájem

Opravné zkoušky

 

1. 1.      Žák, který dosud neopakoval ročník na daném stupni ZŠ a který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, koná opravné zkoušky (§53 odst. 1).
2. 2.      Učitel projedná s ředitelem opatření při přípravě žáka k opravným zkouškám.
3. 3.      Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl.
4. 4.      Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.
5. 5.      Opravné zkoušky se konají jako zkoušky komisionální poslední týden hlavních školních prázdnin.
6. 6.      Žák může v  jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu.
   Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
7. 7.      Složení zkušební komise a termín opravných zkoušek stanoví ředitel školy a třídní učitel jej vyznačí na výpisu z katalogového listu.
8. 8.      Povolení opravné zkoušky zaznamenává třídní učitel do třídního výkazu (katalogového listu žáka), po zkoušce zapíše její výsledek a vydá žákovi konečné vysvědčení.
9. 9.      Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu
   podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení
   na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

10.  Písemné protokoly o průběhu komisionální zkoušky zakládá předseda zkušební komise k archivaci.

Celkový prospěch

1. Celkový prospěch žáka je hodnocen v prvním stupni těmito slovy:

 

prospěl

neprospěl.

a)      Žák je hodnocen stupněm prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm

 „nedostatečný“

b)      Žák je hodnocen stupněm neprospěl, je-li v některém povinném předmětu při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“.

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí stupni::

pracoval úspěšně

pracoval

1. 2.      Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za I. pololetí bylo provedeno nejpozději

     do dvou měsíců po skončení I. pololetí.

1. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termín termínu, žák se za I. pololetí nehodnotí.
2. Nelze-li žáka hodnotit na konci II. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za II. pololetí bylo provedeno nejpozději
   do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení  navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.
3. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci

      I. nebo II. pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení

      prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení,      

      požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím žáka v daném

      předmětu ředitel školy, krajský úřad.

1. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 

 

Postup do vyššího ročníku

 

1. 1.      Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn.

1. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch.

 

Vysvědčení

 

1. Na vysvědčení se uvádí hodnocení chování žáka, celkové hodnocení z povinných a nepovinných předmětů, které žák navštěvoval. Hodnotí se práce v zájmových útvarech organizovaných školou a celkový prospěch.

1. Vysvědčení podepisuje třídní učitel a ředitel školy a opatřuje se úředním razítkem školy.
2. Druh tiskopisů vysvědčení a jejich způsob vyplňování je zpravidla určován metodickým pokynem MŠMT.
3. Na konci prvního pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

 

Sebehodnocení

     Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a jeho úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Oba názory jsou průběžně konfrontovány. Učitel a žák na konci klasifikačního období společně průběh výkonů žáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období.